Brigáda Křepiny. Sobota 9. května, 8 hodin ráno. Den jako malovaný, a na farmu v Křepinách se po roce opět sjíždí 11 namakaných borců a borkyň, připravených odpracovat si vše, co projedli a propili na vánoční besídce.
Nováčci to ještě netuší, ale zde je čeká Mordor. Den plný potu, prachu, krve a pilin až do večerních hodin, téměř bez jídla, jen o pár pivech v krátkých pauzách. V 8:25 se všichni dávají do práce, část jede sbírat kamení na pole a zbytek jde do lesa řezat dříví. Co se ale na začátku zdálo být jako nekonečná otročina, se brzy mění, alespoň pro některé, v zajímavou příležitost pokecat (zdůrazněme, že při stálém intenzivním sběru kamení) o zajímavých věcech, které jsme o sobě třeba vůbec netušili. Piva nás zatím udržují v dobré náladě i pracovní morálce a po 4 hodinách sběru a snad 40 prochozených kilometrech po poli se vracíme na svačinu.
Je 13:00, po výborných pomazánkách a koláčcích se sice blbě zvedá, ale musíme zase makat. Bereme sekyry, pily a kolečka a jdem všichni společně likvidovat hromady dřeva. Ti nejsilnější udolají obrovská polena na dvě až tři seknutí, zbytek nakládá do koleček a vozí k naskládání.
Někteří nováčci se také po chvíli odváží pustit do tvrdého boje s polenem, ovšem dlouho je souboj vyrovnaný, nebo spíše na straně polena. Až asi o 10 minut později, s výrazným povzbuzováním a řvaním všech fanoušků okolo a se skoro useknutou nohou slavně vítězí nováček 1:0 a na oslavu si dává už asi páté pivo Sandan, které někomu ukradl poblíž. Ze samé euforie ale o chvíli později přecení své síly a převrhne plně naložené kolečko pod valník.
Za dalších pár hodin je dokonáno. Obří hromada rozsekaná a vyskládaná, všichni utahaní, ale spokojení. Je 17:30, krásný večer, dáváme obídek (to není překlep, předtím byla svačina přece), pivko opět, zapalujeme oheň a jde se hrát.
Radek vytahuje kytaru, hraje nějaký tradiční ohýnkový bangery, jako například Kulatý vobdélníky, ale odmítá zahrát Šel pes do lesa a potkal dlažební kostku. Kytaru mu tedy z pařátů vyrve Anička a zahraje to k radosti své i několika dalších jedinců sama. Kytaru poctivě vrací zpátky a mění za flétnu ve chvíli, kdy si pan hlavní vedoucí a majitel farmy přeje zahrát písničku na přání s flétnovým doprovodem. Po tomto nevšedním kulturním zážitku se pár lidí loučí a odjíždí. Zbytek vesele pokračuje a zatím netuší, že ten největší zážitek teprve přijde. Nováček se po půlnoci vydává na průzkum okolí a ještě netuší, že tím zakládá první ročník „nočního Ančina pochodu“. Policejní doprovod noční akce se naštěstí nekonal, protože skupinka hledačů se asi po hodině pročesávání okolních keřů, zahrad, stodol, kurníků a pangejtů šťastně s nováčkem shledává.
Noční dobrodružství má šťastný konec a okolo druhé hodiny ranní všichni uléhají k zaslouženému spánku. Ráno už jen výborná snídaně, dojí se a dopije, co je potřeba a všichni se spokojeně rozjedou domů i s malou výslužkou.
Tak zase za rok, Křepiny, byla to paráda, těšíme se 🙂 Fotky v galerii zde.